Kožíšková a Duchková pomohly udržet pro ČR nejvyšší divizi v halovém hokeji

Český dívčí juniorský tým odehrál svoje halové Mistrovství Evropy v polském městě Tarnowskie Gory. V sestavě nechyběly ani dvě hráčky plzeňských Litic – Adéla Kožíšková a Lucie Duchková.

hme-ph-2019

Zleva Adéla Kožíšková a Lucie Duchková. Foto: TJ Plzeň-Litice

Národnímu týmu se sice nepodařilo obhájit senzační zlaté medaile z minulého šampionátu, omlazený celek ale dokázal pro Českou republiku udržet nejvyšší divizi ME. Velkou jistotu měl národní tým v osobě Adély Kožíškové, která byla podle hodnocení trenérky jednoznačně nejlepší hráčkou týmu. Očekávaným gólovým příspěvkem bohužel tentokrát nemohla přispět plzeňská šutérka Lucie Duchková, která si na šampionátu zranila kotník.

“Do turnaje jsme šly s motivací z předešlého vítězství U21 ve Vídni před dvěma roky, ale zároveň na nás působil tlak z touhy obhájit tento titul. Bohužel, jsme v základní skupině uhrály jen jednu výhru a remízu a naše čtyři body na postup do horního kříže nestačily. Ve spodním kříži se hraje o sestup. My jsme se naštěstí udržely v A divizi, i když to bylo nešťastné sedmé místo. Jsem moc ráda, že přesto všechno jsme si udržely s holkami skvělého týmového ducha i si tak užily celý turnaj,“ hodnotila vystoupení české reprezentace Adéla Kožíšková.

Adéla Kožíšková ve videu z cyklu Sportovní naděje Plzně

Svůj komentář k šampionátu přidala i trenérka českého týmu Karolína Kříženecká: “Konečné 7. místo na halovém mistrovství Evropy juniorek v polském městě Tarnowskie Gory zajistilo České republice udržení v elitní skupině. Turnaj byl pro Češky náročný hned z několika důvodů.

Před dvěma roky naše juniorky přivezly famózní titul mistryň Evropy, takže se očekávalo, zda vítězství obhájí či ne. A nalosování skupin bylo pro Českou republiku velmi nepříznivé. Ukrajina, Rusko a Rakousko patří k současným evropským špičkám. Druhá skupina byla papírově slabší, o body bojovaly Bělorusky, Turkyně, Polky a Švýcarky. Náš tým byl jednoznačně nejmladším na celém mistrovství. Věkový průměr činil 17,3 roku, což je pro juniorský šampionát v hale skutečně málo.

Na turnaj jsme byli dobře připraveni. Holky si na trénincích zažily všechny základní taktické a standardní situace, které si poté ověřily v přípravných zápasech na turnaji ve Vídni a poté proti JAR. Do konečné nominace se dostaly aktuálně ty nejlepší holky v této věkové kategorii. Chyběla jenom Natálie Nováková, která se pro tento šampionát omluvila. Vybrali jsme pracovitý a kompaktní tým.

Na takovém turnaji, jakým je HME, ale rozhodují detaily. A ty tentokrát hrály bohužel proti nám. První utkání s Ruskem jsme zahájili ustrašeně a prohrávali 0:2, což tým stálo spoustu psychických sil, protože po přípravě s JAR si holky věřily. Ještě chvíli jsme sahali alespoň po remíze, ale Rusky ukázaly zkušenost podpořenou exceletními individuálními výkony zejména dvou ofenzivních hráček. Upřímně musím přiznat, že nám vůbec neseděl hladký povrch, na kterém se hrálo. Míček rotoval u hokejek a holkám ujížděly jednoduché míče. I díky tomu jsme nebyly schopné zakončovat jednoznačné šance a dělaly řadu individuálních chyb v obraně. Pro technické hráčky to byl bohužel handicap po celý turnaj.

Druhé utkání proti Ukrajině jelo od začátku v naší režii. Vedli jsme dokonce 6:2 a pouze díky našim technickým chybám jsme nezvýšili stav utkání o dalších pět gólů a nakonec ještě dva inkasovali na 6:4. Ani excelentní, takticky precizně zvládnutý zápas proti favoritkám skupiny z Rakouska a remíza 3:3 na postup do horního kříže nestačil. Měli jsme 4 body, dva postupující po šesti. Navíc tým v ofenzivě až do konce turnaje oslabilo zranění kotníku Lucie Duchkové. Nejlepší naší hráčkou byla jednoznačně Adéla Kožíšková, která předvedla vynikající výkon ve všech zápasech, a to včetně obranných zákroků v kruhu v pozici brankaře při hře v šesti. Má vysokou fyzickou výkonnost a je psychicky velmi stabilní.

V hlavě si pohrávám s myšlenkou, kdybychom měli takový los, že bychom první zápas hráli s Ukrajinou, jestli by bylo všechno jinak. Holky se totiž postupně zbavovaly nervozity, věřily si a držely se plánu.

Ačkoliv jsme se snažili nepodcenit mentální stránku přípravy, pocit, že nejsme v horním kříži, poslal energeticky holky až na samé dno. Spodní skupina se hraje jako miniturnaj, do kterého si přináší týmy body ze základní skupiny. My jsme tedy měli tři body za vyhrané utkání s Ukrajinou.

Absolutní frustraci z “nepostupu” do horního kříže si zažily i favoritky skupiny A Bělorusky, které měly podle mého na turnaji absolutně nejlepší tým. Bohužel pro nás to předvedly právě v utkání s námi a nadělily nám 8:0. V tu chvíli na český tým nefungovalo vůbec nic. Nepodařilo se nám dostat holky opět do zápasu. Do závěrečného utkání proti domácímu Polsku jsme šli s tím, že už máme jasné udržení ve skupině A, protože Ukrajinky prohrály i svůj poslední zápas. Uvolněnost byla znát hned od začátku, jeli jsme podle plánu. Dali jsme první gól z rohu přesně podle předzápasové průpravy. Bohužel nekoncentrace po sporném výroku rozhodčí a následný gól do naší sítě nás poslaly opět do obranné pozice. Vršily jsme chybu za chybou, neproměňovaly jasné šance a bohužel pro nás začali opět sbírat karty za sekání a fauly. Poslední utkání jsme tak prohráli 1:4!.

Přehled zápasů českého týmu:

Česká republika – Rusko 4:6 (2:2)
Góly ČR: Babická 3, Holubcová

Česká republika – Ukrajina 6:4 (2:2)
Góly ČR: Babická 3, Bašová, Hájková, Semrádová

Česká republika – Rakousko 3:3 (2:2)
Góly ČR: Holubcová, Kolářová, Babická

Česká republika – Bělorusko 0:8 (0:5)

Česká republika – Polsko 1:4 (1:1)
Gól ČR: Kolářová

Koneční pořadí:

1. Rusko
2. Rakousko
3. Švýcarsko
4. Turecko
5. Bělorusko
6. Polsko
7. Česká republika
8. Ukrajina

Tento záznam byl publikován v Zprávy . Uložit odkaz do záložek.